http://www.denik.cz/ostatni_kultura/po-bibli-krale-vystavuje-loketska-knihovna-bibli-melantrichovu-20120306-8w7u.html

http://vary.idnes.cz/kopii-slavneho-rukopisu-vaclava-iv-si-mohou-prohlednout-lide-v-lokti-121-/vary-zpravy.aspx?c=A120110_181338_vary-zpravy_sou

Článek o naší knihovně na webových stránkách Moravské zemské knihovny :

Deset let Expozice umělecké knižní vazby

Jeho barevnost symbolizuje pestrost a různorodost prostředí, do kterého návštěvník vstupuje. Knihovna v třítisícovém městě Loket plní nejenom základní funkci půjčovny knih, ale také kulturního centra, pořádajícího během roku besedy, přednášky, projekce, výstavy. Zároveň je informačním bodem pro návštěvníky tohoto středověkého města, kteří chtějí využít služeb internetu na počítačích knihovny či přes wi-fi systém na vlastních noteboocích. Součástí knihovny je unikátní celoroční expozice umělecké knižní vazby 20. a 21. století, jejíž základ tvoří práce předních českých knihařů. Zájemci o tento druh umění však mohou vidět i vazby knihařů z USA, Ně­mec­­ka, Francie, Belgie, Ruska, Japonska, Španělska, Velké Británie a Tibetu a ukázky zrestaurovaných středověkých vazeb. Expozice je doplněna vybavenou knihařskou dílnou.

Autorka:

Reportáž České televize k výstavě Loketské kroniky z úterý 9.8.2011

Loketské děti letos prožily další, v pořadí již sedmou dobrodružnou Noc s Andersenem, kterou jsme v naší knihovně připravili společně s dobrovolníky z řad odrostlých dětských čtenářů, rodinných příslušníků a přátel knihovny. O účast na NsA je vždy mezi dětskými čtenáři velký zájem a jak mi jistě pracovnice jiných knihoven dají za pravdu, prostory knihovny ani síly organizátorů nejsou nafukovací. Dlouho jsme si s kolegyněmi lámaly hlavu nad tím, jak spravedlivě vybrat 20 dětí, které s námi budou v knihovně nocovat. Bylo to pro nás vždy velmi těžké rozhodování, a proto jsme vymyslely způsb, o který bych se s vámi ráda podělila.

Loketská knihovna se každoročně této kouzelné noci promění na království Librínie, které má nejen svou královnu a ministry, ale také zvláštní zákony. Každý, kdo chce do pohádkové země vstoupit, musí vlastnit platný cestovní "Čtenářský pas Librínie". Tento zvláštní dokument vydává Ministerstvo kultury a cestovního ruchu librínského království v čele s ministrem jménem Biblius Regálus. Zájemci si jej mohou vyzvednout v průběhu měsíce září v knihovně. Jeho vlastníkem se může stát každý, kdo je registrovaným čtenářem oddělení pro děti a není mu více než 12 let.

Nocování v knihovně je třeba si něčím zasloužit. A protože pobyt v Librínii je povolen pouze  vášnivým čtenářům a milovníkům krásných knih, počítají se především zásluhy čtenářské. Ministerstvo vydává vždy dva druhy pasů. Žlutý pro děti od šesti do devíti let, modrý pro starší čtenáře. Čtenářský pas obsahuje pro každou věkovou skupinu nabídku knih. Nenutíme děti, aby četly jen námi vybrané knihy, pouze jim doporučuje vhodnou četbu, určenou dané věkové skupině. Snažíme se každý rok do pasu zařadit novinky z fondu a také tituly, které mají příznivé ohlasy čtenářů. Dvě stránky pasu tvoří prázdný dvojlist, kam zaznamenáváme dětem přečtené knihy, jež nejsou součástí nabídky. Pro jejich platný zápis však máme jednu podmínku. Musí být půjčené v naší knihovně. Černobílé obrázky obálek knih jsou v pase tříděny podle žánrů, což podle nás usnadňuje čtenářům orientaci. Když čtenář knihu přečte, nalepíme mu místo černobílého obrázek barevný. Ten je jakýmsi vízem – souhalsem pro vstup do pohádkové země. Aby se pas stal platným a umožnil nocležníkům vstoupit do Librínie, musí během soutěžního období, které trvá od září do února, přečíst nejméně šest knih. Ale i tady platí známé rčení "čím více, tím lépe". Při vyhodnocování soutěže se dostane do finále pouze 20 nejlepších cestovatelů. Tři s největším počtem přečtených knih jsou pak ještě vyznamenáni královským řádem v průběhu Noci s Andersenem. Možná vás napadá otázka, jak zjistíme, zda čtenář knihu opravdu četl? Tato soutěž "obohacuje" i nás knihovnice, neboť abychom mohly soutěžícího řádně prozkoušet, neboli vyzpovídat a zjistit, zda knihu četl, musíme se s knihou nejdříve důkladně seznámit, nejlépe si ji přečíst. Tato metoda se mi zdá skvělá nejen pro tuto situaci. Při práci s dětským čtenářem je velmi důležité, abychom znaly fond své knihovny a mohly čtenáři doporučit vhodnou literaturu, případně si s ním o knize popovídat a společně ji zhodnotit. Čtenářský pas si děti po skončení soutěže mohou ponechat nejen jako upomínku na Noc s Andersenem, ale časem jim listování v něm připomene i dávno přečtené knihy. Závěrem bych ráda podotkla, že pasy jsou u dětských čtenářů velmi oblíbené a po dvouleté zkušenosti s tímto systémem výběru nocležníků se zvýšil u dětí zájem o čtení, z čehož máme my knihovnice velkou radost. Pro zajímavost uvádím, že v letošním "klání o vstupenku na NsA" se na prvním místě umístila osmiletá čtenářka Zdenička Novotná s počtem 72 titulů přečtených knih, čímž se stala absolutní a nepřekonatelnou vítězkou! Patří jí náš velký obdiv.

Autorka:

Klára Rozsypalová

Časopis Čtenář 5/11

Expozice umělecké knižní vazby v Městské knihovně v Lokti tak, jak ji zachytila Toulavá kamera České televize:

Přehrát video.

Ojedinělou filmovou projekci zhlédly skoro tři desítky studentů Střední průmyslové školy Loket a chebského gymnázia pod vedením svých pedagogů Jany Motlíkové a Alexeje Kokoreva v Městské knihovně v Lokti. Promítání filmu Třídní vztahy bylo jedním z doprovodných programů výstavy Franz Kafka – relikfie dotýkaná, která právě v knihovně probíhá.

Studenti byli s "kafkovským" tématem a s osobou světově proslulého představitele německé literární Prahy konfrontováni v hodinách němčiny, a tak vstupovali do atria loketské knihovny s vidinou zajímavého kulturního zážitku.

Film, který vznikl v roce 1984 v německo-francouzské koprodukci, natočila tvůrčí partnerská dvojice Jean-Marie Straub (nar. 1933) a Daniele Huilletová (1936-2006) podle literární předlohy knihy Franze Kafky Nezvěstný (Amerika). Více než dvouhodinový film se věrně držel literárního zpracování nejenom obsahově, ale vyvolával i stejné emoce jako četba. Strohost, dokumentárnost, obsazení neherců, s přehnanou dikcí odříkávané dialogy, syrovost interiéru i exteriéru, černobílá projekce. To vše byly prostředky, kterými byl vykreslován osud hlavního hrdiny filmu Karla Rossmanna. Kniha byla vydána jako fragment nedokončeného románu. Film tuto fragmentálnost v sobě násobil úsporným ztrvárněním klíčových scén každé její kapitoly.

Kromě obsahu upírali studenti svoji pozornost na jazyk filmu. Originálním jazykem byla němčina doplněná o anglické titulky.

Po zhlédnutí filmu pospíchali studenti bohužel zpět do školy, kde je čekala další výuka. Řada momentů ve filmu nezůstala bez komentáře. Například okolo filmového jazyka se živě diskutovalo. Ten vnímali studenti jako popření základních principů hraného filmu, ať jde o způsob střihu, snímání jednotlivých scén, zvláště dialogů, toporné až amatérské herectví a tomu odpovídající jazykový projev. Z úst účastníků pak také zaznělo například toto: "Všechny tyto prostředky na jednu stranu oddalují film běžnému divákovi, na druhou stranu se stávají cestou, jak interpretovat Kafkovo dílo."

Celá projekce byla realizována se svolením Goethe-Institutu v Praze, který také film zapůjčil.

Nakonec výzva a pozvánka pro studenty i širokou veřejnost. 4. listopadu v 17:00 se v knihovně promítá krátký šestnáctiminutový dokumentární snímek Zdeňka Kopáče Dvojí proces z roku 1962. Pořad K čtení!, na kterém bude možné dokument zhlédnout, je literární večer společného čtení všech zájemců z děl Franze Kafky.

Autorky:

• Marcela Hadravová
• Jana Motlíková

Sokolovský deník, 29.10.2010