Občas si představuju, že sem mrtvej a Česká televize o mně natočí úplně poslední díl pořadu Náhlá, nevysvětlitelná a předčasná úmrtí nebo GEN... a tam mluví nějakej učenej literárně-divadelní kritik nebo jeden z mejch imaginárních kámošů a řiká: „No, Óňa byl vlastně strašně línej. Takže se snažil nějakej svůj pocit nebo názor vyjádřit co nejmenším počtem znaků, slov a vět. Ideálně vyjádřit to samohláskou. Třeba samohláskou e.“ Načež kontruje druhej imaginární literární kritik a dramatickej kámoš: „Uvnitř svý hlavy vedl košatý bohémský život." Pak je střih a Alfréd Strejček přečte tuhle větu z týhle anotace na pořad v Lokti: „Dycky sem chtěl napsat něco tak krásnýho a křehkýho, co uměli napsat jiný básníci, ale neumim to. Píšu pořád jen hnusný slova o hnusnejch věcech, který se nám všem hnusně stanou, než nás měkce obejme příroda, protože budeme mrtvý."
Autorský pořad poesie, prózy a dalších, poměrně nejasných literárních útvarů ostrovského básníka a performera, kytaristy skupiny Nová bába Óni Kubo Šulce. Přijměte srdečné pozvání!