O knihovně

Program

leden 2019 »
PÚSČPSN
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
« únor 2019 »
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728
« březen 2019 »
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
« duben 2019 »
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
« květen 2019 »
PÚSČPSN
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
« červen 2019 »
PÚSČPSN
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
« červenec 2019 »
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031
« srpen 2019 »
PÚSČPSN
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031
« září 2019 »
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
« říjen 2019 »
PÚSČPSN
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
« listopad 2019 »
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
« prosinec 2019
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031

Granty

Sponzoři

iDnes.cz 11. 1. 2012

aktualizace: 11. leden 2012
823

aktualizace: 15. prosinec 2011

Článek o naší knihovně na webových stránkách Moravské zemské knihovny :

Deset let Expozice umělecké knižní vazby

800

PŘEDSTAVUJEME SVÉ LOGO: Městská knihovna Loket

aktualizace: 10. srpen 2011
Oproti znaku města nemá naše logo dlouhou historii. Impulsem pro jeho vznik bylo stěhování knihovny do nově rekonstruovaného přízemí budovy barokní radnice v roce 2008. Jeho podoba se rodila tak nějak pozvolna zároveň s celkovým řešením uspořádání interiéru a jeho vzhledu. Pro oddělení knihovny, roztříštěná v historických mís­tnostech a chodbách, se stal motiv loga tmelícím prvkem. Provází návštěvníka celým orientačním systémem knihovny, od smaltovaného oválu na vchodu do budovy přes orientační tabuli ve vstup­ní hale, označení jednotlivých místností a vstu­pů až po rozřaďovače v regálech. Všechny tyto prvky jsou tvořeny s použitím loga v jednotném grafickém stylu.
Grafický prvek loga, čtverce, má několik inter­pre­tačních rovin. Základní je vyjádření polic s knihami. Prostor knihovny je otevřený, celý fond je nabízen ve volném výběru.
Jeho barevnost symbolizuje pestrost a různorodost prostředí, do kterého návštěvník vstupuje. Knihovna v třítisícovém městě Loket plní nejenom základní funkci půjčovny knih, ale také kulturního centra, pořádajícího během roku besedy, přednášky, projekce, výstavy. Zároveň je informačním bodem pro návštěvníky tohoto středověkého města, kteří chtějí využít služeb internetu na počítačích knihovny či přes wi-fi systém na vlastních noteboocích. Součástí knihovny je unikátní celoroční expozice umělecké knižní vazby 20. a 21. století, jejíž základ tvoří práce předních českých knihařů. Zájemci o tento druh umění však mohou vidět i vazby knihařů z USA, Ně­mec­­ka, Francie, Belgie, Ruska, Japonska, Španělska, Velké Británie a Tibetu a ukázky zrestaurovaných středověkých vazeb. Expozice je doplněna vybavenou knihařskou dílnou.
Variabilita takto nabízeného prostoru knihov­ny a jejích služeb přitahuje stejně tak pestrou skupinu návštěvníků. Toto multikulturní prostře­dí, které aniž by věci/lidi/zvířata unifikovalo, sdru­žu­je je pod jednou střechou.
Logo knihovna používá v různých barevných obměnách také na všech svých propagačních materiálech, plakátech, bannerech, vizitkách, hlavičkových papírech i na webových stránkách.
Tvůrcem loga je Jana Hadravová, realizátorem informačního systému firma Leben Sokolov.
 

Autorka:

MARCELA HADRAVOVÁ > knihovna@mkloket.cz
 
699

Vzácné kroniky ukážou, zač je toho Loket

aktualizace: 10. srpen 2011
698

Vstup do království Librínie pouze s platným pasem!

aktualizace: 19. květen 2011

Loketské děti letos prožily další, v pořadí již sedmou dobrodružnou Noc s Andersenem, kterou jsme v naší knihovně připravili společně s dobrovolníky z řad odrostlých dětských čtenářů, rodinných příslušníků a přátel knihovny. O účast na NsA je vždy mezi dětskými čtenáři velký zájem a jak mi jistě pracovnice jiných knihoven dají za pravdu, prostory knihovny ani síly organizátorů nejsou nafukovací. Dlouho jsme si s kolegyněmi lámaly hlavu nad tím, jak spravedlivě vybrat 20 dětí, které s námi budou v knihovně nocovat. Bylo to pro nás vždy velmi těžké rozhodování, a proto jsme vymyslely způsb, o který bych se s vámi ráda podělila.

Loketská knihovna se každoročně této kouzelné noci promění na království Librínie, které má nejen svou královnu a ministry, ale také zvláštní zákony. Každý, kdo chce do pohádkové země vstoupit, musí vlastnit platný cestovní "Čtenářský pas Librínie". Tento zvláštní dokument vydává Ministerstvo kultury a cestovního ruchu librínského království v čele s ministrem jménem Biblius Regálus. Zájemci si jej mohou vyzvednout v průběhu měsíce září v knihovně. Jeho vlastníkem se může stát každý, kdo je registrovaným čtenářem oddělení pro děti a není mu více než 12 let.

Nocování v knihovně je třeba si něčím zasloužit. A protože pobyt v Librínii je povolen pouze  vášnivým čtenářům a milovníkům krásných knih, počítají se především zásluhy čtenářské. Ministerstvo vydává vždy dva druhy pasů. Žlutý pro děti od šesti do devíti let, modrý pro starší čtenáře. Čtenářský pas obsahuje pro každou věkovou skupinu nabídku knih. Nenutíme děti, aby četly jen námi vybrané knihy, pouze jim doporučuje vhodnou četbu, určenou dané věkové skupině. Snažíme se každý rok do pasu zařadit novinky z fondu a také tituly, které mají příznivé ohlasy čtenářů. Dvě stránky pasu tvoří prázdný dvojlist, kam zaznamenáváme dětem přečtené knihy, jež nejsou součástí nabídky. Pro jejich platný zápis však máme jednu podmínku. Musí být půjčené v naší knihovně. Černobílé obrázky obálek knih jsou v pase tříděny podle žánrů, což podle nás usnadňuje čtenářům orientaci. Když čtenář knihu přečte, nalepíme mu místo černobílého obrázek barevný. Ten je jakýmsi vízem – souhalsem pro vstup do pohádkové země. Aby se pas stal platným a umožnil nocležníkům vstoupit do Librínie, musí během soutěžního období, které trvá od září do února, přečíst nejméně šest knih. Ale i tady platí známé rčení "čím více, tím lépe". Při vyhodnocování soutěže se dostane do finále pouze 20 nejlepších cestovatelů. Tři s největším počtem přečtených knih jsou pak ještě vyznamenáni královským řádem v průběhu Noci s Andersenem. Možná vás napadá otázka, jak zjistíme, zda čtenář knihu opravdu četl? Tato soutěž "obohacuje" i nás knihovnice, neboť abychom mohly soutěžícího řádně prozkoušet, neboli vyzpovídat a zjistit, zda knihu četl, musíme se s knihou nejdříve důkladně seznámit, nejlépe si ji přečíst. Tato metoda se mi zdá skvělá nejen pro tuto situaci. Při práci s dětským čtenářem je velmi důležité, abychom znaly fond své knihovny a mohly čtenáři doporučit vhodnou literaturu, případně si s ním o knize popovídat a společně ji zhodnotit. Čtenářský pas si děti po skončení soutěže mohou ponechat nejen jako upomínku na Noc s Andersenem, ale časem jim listování v něm připomene i dávno přečtené knihy. Závěrem bych ráda podotkla, že pasy jsou u dětských čtenářů velmi oblíbené a po dvouleté zkušenosti s tímto systémem výběru nocležníků se zvýšil u dětí zájem o čtení, z čehož máme my knihovnice velkou radost. Pro zajímavost uvádím, že v letošním "klání o vstupenku na NsA" se na prvním místě umístila osmiletá čtenářka Zdenička Novotná s počtem 72 titulů přečtených knih, čímž se stala absolutní a nepřekonatelnou vítězkou! Patří jí náš velký obdiv.


Autorka:


Klára Rozsypalová

Časopis Čtenář 5/11

663

Toulavou kamerou...

aktualizace: 17. srpen 2011

Expozice umělecké knižní vazby v Městské knihovně v Lokti tak, jak ji zachytila Toulavá kamera České televize:

Přehrát video.

632

Studenti zhlédli ojedinělou filmovou projekci

aktualizace: 2. listopad 2010

Ojedinělou filmovou projekci zhlédly skoro tři desítky studentů Střední průmyslové školy Loket a chebského gymnázia pod vedením svých pedagogů Jany Motlíkové a Alexeje Kokoreva v Městské knihovně v Lokti. Promítání filmu Třídní vztahy bylo jedním z doprovodných programů výstavy Franz Kafka – relikfie dotýkaná, která právě v knihovně probíhá.

Studenti byli s "kafkovským" tématem a s osobou světově proslulého představitele německé literární Prahy konfrontováni v hodinách němčiny, a tak vstupovali do atria loketské knihovny s vidinou zajímavého kulturního zážitku.

Film, který vznikl v roce 1984 v německo-francouzské koprodukci, natočila tvůrčí partnerská dvojice Jean-Marie Straub (nar. 1933) a Daniele Huilletová (1936-2006) podle literární předlohy knihy Franze Kafky Nezvěstný (Amerika). Více než dvouhodinový film se věrně držel literárního zpracování nejenom obsahově, ale vyvolával i stejné emoce jako četba. Strohost, dokumentárnost, obsazení neherců, s přehnanou dikcí odříkávané dialogy, syrovost interiéru i exteriéru, černobílá projekce. To vše byly prostředky, kterými byl vykreslován osud hlavního hrdiny filmu Karla Rossmanna. Kniha byla vydána jako fragment nedokončeného románu. Film tuto fragmentálnost v sobě násobil úsporným ztrvárněním klíčových scén každé její kapitoly.

Kromě obsahu upírali studenti svoji pozornost na jazyk filmu. Originálním jazykem byla němčina doplněná o anglické titulky.

Po zhlédnutí filmu pospíchali studenti bohužel zpět do školy, kde je čekala další výuka. Řada momentů ve filmu nezůstala bez komentáře. Například okolo filmového jazyka se živě diskutovalo. Ten vnímali studenti jako popření základních principů hraného filmu, ať jde o způsob střihu, snímání jednotlivých scén, zvláště dialogů, toporné až amatérské herectví a tomu odpovídající jazykový projev. Z úst účastníků pak také zaznělo například toto: "Všechny tyto prostředky na jednu stranu oddalují film běžnému divákovi, na druhou stranu se stávají cestou, jak interpretovat Kafkovo dílo."

Celá projekce byla realizována se svolením Goethe-Institutu v Praze, který také film zapůjčil.

Nakonec výzva a pozvánka pro studenty i širokou veřejnost. 4. listopadu v 17:00 se v knihovně promítá krátký šestnáctiminutový dokumentární snímek Zdeňka Kopáče Dvojí proces z roku 1962. Pořad K čtení!, na kterém bude možné dokument zhlédnout, je literární večer společného čtení všech zájemců z děl Franze Kafky.


Autorky:


  • Marcela Hadravová
  • Jana Motlíková

Sokolovský deník, 29.10.2010

526

Rekonstrukce Městské knihovny v Lokti

aktualizace: 25. srpen 2010

Rekonstrukce Městské knihovny v Lokti

Loket. Hrad, historické středověké město, městská památková rezervace, 3200 obyvatel (z nich 500 čtenářů knihovny),  mateřská, základní a střední škola, žádný výrazný podnik či továrna, za prací se většinou dojíždí, okrajové markety blízkých větších měst polykají pomalu ale jistě malé živnostníky.

Knihovna. Městská, plní funkci knihovny základní, je organizační složkou města. Mezi rozhodnutím o jejím stěhování a samotnou realizací, mezi přesunem z jednoho konce náměstí na druhý, stály dva roky, rozmezí let 2006-2008. Z přízemí gotického rohového domu se knihovna rozhodnutím zastupitelstva, které její stávající prostory potřebovalo využít pro jiné účely, přestěhovala do přízemí barokní radnice. Původní záměr zřizovatele, stěhování provést prostým přesunem regálů, byl naštěstí shledán jako nevhodný a bylo k němu přistoupeno se vší vážností. Zahájily se práce na studii proveditelnosti, sloužící jako podklad samotnému stavebnímu projektu. Studie řešila budoucí uspořádání knihovny a její vybavení. Z rozhodnutí města se mělo stát součástí knihovny i Muzeum umělecké knižní vazby, které do té doby v radnici fungovalo pod velice vágním režimem. I toto „vplynutí“ studie prostorově řešila. Její realizací byl pověřen Ing. Tomáš Zadražil z Karlových Varů. Požadavky města i knihovny se mu podařilo po půlročních jednáních, kompromisech a nacházení možných řešení sladit do výsledného tvaru. Projekt vytvořila projekční kancelář společnosti KV engineering, s r.o. z Karlových Varů – Ing. Petr Rokůsek, zastřešení atria projektoval Ing. arch. Jiří Janisch. Na základě výběrového řízení byla jeho realizací pověřena stavební firma ISSO ze Sokolova. K vybavení interiéru byla vybrána firma INTEBO Šebek ze Zvole u Prahy, pro zabezpečení knihovního fondu firma 3M Česko, spol. s r.o. Praha. Po této přípravě začala samotná rekonstrukce, kde hodnota stavební části činila 8 800 000  Kč a  vybavení interiéru  2 358 000 Kč. Město využilo 4 mil. dotace z programu ISPROFIN Ministerstva pro místní rozvoj.

Po měsíci a půl příprav, kdy proběhla revize knihovního fondu (14 600 sv.)  i jeho označení bezpečnostními magnetickými pásky, stěhování a rozmísťování,  se knihovna 1. srpna 2008 otevřela veřejnosti. Změn, které nový provoz přinesl, bylo několik.

 Knihovně přibylo nové oddělení – expozice umělecké knižní vazby – jehož provozní režim si vyžádal změnu doby otevření pro veřejnost i personální navýšení. Celotýdenní provoz včetně sobot a nedělí zajišťují 3 pracovnice. Expozice umělecké knižní vazby je stálou celoroční výstavou, která prezentuje práce současných českých i zahraničních knihařů a představuje i knižní vazbu historickou. Její součástí je vybavená knižní dílna. V atriu knihovny, které se zároveň využívá pro přednášky, projekci a další kulturní akce, se během roku konají další termínové výstavy výtvarníků, knihařů, studentů. Záměrem knihovny je prezentovat na nich knihaře, ilustrátory, knižní designery, klauzurní práce studentů škol věnujících se knize, typografy – vše, co se „točí“ kolem knižní kultury.

Srdcem samotného provozu knihovny o rozloze 413 m² se stal centrální pult v přístupové hale. Zde čtenáři dětského i dospělého oddělení vracejí knihy, vyřizují si nové výpůjčky, přihlašují se na internet, mají možnost tisku a kopírování.

 Součástí oddělení pro dospělé je čítárna nabízející kolem 50 docházejících periodik. Veškerý fond je volně přístupný, knihovna má pouze příruční sklad o rozloze 17 m². Skladové prostory bude muset knihovna řešit v následujících letech.

Aktivity knihovny se v novém provozu rozšířily o nově založený herní klub. Nabízené hry zatím využívají především děti.

Provoz je plně automatizován knihovním systémem Clavius firmy LANius Tábor.

V hale knihovny je pět přístupovým míst pro veřejný internet, v dětském oddělení jedno, v celém prostoru je wi-fi signál. Počítačová síť se v nové knihovně rozrostla z původních sedmi na 13 počítačů.

Knihovna od roku 2004 využívá grantu PIK a internet pro veřejnost je zdarma. Jeho rychlost je však bohužel naprosto nedostatečná a pro stávající síť nevyhovující. Houština společnosti O2 je neproniknutelná a výsledek ročního jednání a korespondence je tristní. Škoda takové státní zakázky i naší téměř stotisícové investice do nového hardwaru.

Uživateli knihovny jsou jak stálí obyvatelé Lokte, tak jeho především sezónní návštěvníci. Knihovna se snaží být všem maximálně otevřená nejenom počtem provozních hodin, ale také přístupem ke svým uživatelům. Plně se osvědčuje její sobotní a nedělní provoz. Číselně hodnotit a srovnávat budeme až ke konci roku 2009, ale už teď je jasné, že knihovna je živoucí organismus v centru svého města.


Autor:


  • MARCELA HADRAVOVÁ, vedoucí knihovny                                         
  • Městská knihovna Loket, T.G. Masaryka 1, 357 33 Loket, www.mkloket.cz

Bulletin SKIP 02/09

489

Knižní skvosty z rodinné dílny

aktualizace: 24. srpen 2010

Knižní skvosty z rodinné dílny


24. srpna 2010

LOKET Umělecké knižní vazby z rodinné dílny manželů Sobotových a jejich synů Radka a Jana vystavuje od včerejška Městská knihovna v Lokti. „Nikdy jsme také neměli tak důkladně zpracovaný katalog,“ připomíná Jan Sobota.

Návštěvníci si mohou osahat třeba Kompletní astrologickou knihu zabudovanou do podstavce funkčního hvězdopraveckého kalendáře. Nebo žasnout nad originální vazbou Islandského rybáře z pera francouzského prozaika Pierra Lotiho. Jarmila Sobotová do obálky knihy vložila zelené sklo s vyobrazenou lodí v bouři.

„Každá kniha má svůj příběh a my se ho do vazby snažíme vtisknout,“ vysvětluje Jan Sobota. Islandský rybář je temnou epopejí na počest všech zahynuvších námořníků. V podání Sobotových bývá přebal knihy mistrovským dílem, které zaujme na první pohled nevšedním nápadem.

A tak na kazetové vazbě verneovky Cesta kolem světa za 80 dní naleznetemapu s vyznačenou trasou. Tři díly románu Ivanhoe z roku 1825 vyjmete z kazety ve tvaru věží středověkého hradu. Kniha Čertův kámen je zapuštěna do skály a obálku k Poselství dřeva tvoří sedm druhů dřeva. „I s listy, které jsou z kůže namořené v barvě. Musel jsem hledat ty správné, aby jejich tvar odpovídal,“ líčí Jan Sobota.

Reprezentuje knihařské řemeslo té nejvyšší světové kvality. Věnuje se i restaurování a konzervování písemných památek. Jeho práce jsou zastoupeny v desítkách soukromých i veřejných sbírkách po celém světě. Prakticky totéž platí i o Jarmile Sobotové. Zúčastnila se asi stovky výstav a získala řadu mezinárodních cen.

„Knihy, k nimž děláme vazby, si dnes už vybírám podle toho, které se mi líbí. Kdysi jsme pracovali hlavně na zakázku. Dobře se prodávají hlavně miniatury,“ řekl Jan Sobota.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – karlovarský kraj



Autor:


  • (bz)

MF Dnes 24.8.2010

486

Díla Petra Štecha vystřídá knižní vazba Sobotových

aktualizace: 24. srpen 2010

Díla Petra Štecha vystřídá knižní vazba Sobotových


17. srpna 2010

Už jen do čtvrtka si mohou díla chodovského výtvarníka, keramika, umělce a performera Petra Štecha neboli NEXT ART prohlédnout návštěvníci Městské knihovny v Lokti. Výstavu vystřídá expozice knižní vazby rodiny Sobotových, jejíž vernisáž v pondělí 23. srpna slavnostně zahájí již čtrnáctý Loketský plenér.

LOKET Keramické, dřevěné a kovové skulptury a objekty, prezentovány pod názvem Nová souprava na opravu duší se v loketské knihovně vyjímají již od 22. června. Originální výstava Petra Štecha se díky zájmu návštěvníků dočkala prodloužení, již se však chýlí ke konci a k vidění bude už jen do čtvrtka 19. srpna. Dalo by se říci, že autor zde mimo jiné rozebral člověka až do morku kostí. Svá díla realizoval spojením keramiky, dřeva a kovu. Tato až kontroverzní instalace se těší zájmu nejen stálých čtenářů.

„Velmi netradiční výstava Petra Štecha přilákala do knihovny širokou veřejnost. Podívat se přicházejí i lidé, kteří nejsou našimi čtenáři, a také turisté zde kromě loketských památek obdivují něco výjimečného, co nikde jinde nespatří,“ uvedla Martina Rišková z loketské knihovny. „Výstava měla končit 25. července, ale právě díky velké návštěvnosti si lidé mohou Novou soupravu na opravu duší Petra Štecha prohlédnout ještě do 19. srpna,“ vysvětlila Martina Rišková.

O autorovi

Petr Štech se začal v 17 letech zabývat olejomalbou a tvorbou prostorových objektů, poté pracoval s keramickými hmotami a převážná část jeho tvorby z konce 90. let minulého století se týkala výroby forem pro odlévání keramiky. Postupně pak keramiku kombinoval se dřevem.

V posledních letech začal výrazně používat ve svém umění kov a postupně se dostal do současné fáze, kdy kombinuje keramické hmoty, měď či nerez a dřevo. V roce 2009 se vrátil zpět ke dřevořezbě, aby vytvořil několik objektů, ke kterým se chtěl vždy vrátit a zrealizovat je.

V jeho umění naleznou lidé humor, nadsázku nebo jen krásu vzniklou spojením několika přírodních materiálů. Jeho s n a -ha zachovat rovnováhu mezi všemi částmi uměleckého díla (název, podstavec, rám a samotný objekt) je velmi zřetelná v každém z jeho děl. Štechova životní filosofie možná čtenáři vyplyne z poezie a textů, ke kterým se také někdy uchýlí

„…Někdy, když sedím na lavičce a čekám na vlak, kterejmě odveze pryč…vnímám spoustu věcí odděleně. Tak jako v létě, když ležím na zádech, pozoruju mraky, odtrhnu je od sebe a vidím zvířata, draky a předměty. Stejně tak se kouknu na toho člověka přede mnou, sundám z něj svaly a všechno maso… zaposlouchám se do klapání kostí, vrzání kloubů, skřípání zubů… Potom mu naopak vyndám z těla kosti i s páteří a slyším jen nepatrný čvachtání, přelejvání a takovej ten zvláštní zvuk, jako… no však víš. A nakonec mu vyndám jenom oči… a pozoruju, jak narazí do dveří…“.

„Díla Petra Štecha vás až zaskočí, některé jeho exponáty se vám vůbec nemusí slíbit, ale rozhodně vás zaujmou a něco ve vás zanechají,“ řekla k výstavě Martina Rišková.

Soupravu na opravu duší vystřídá knižní vazba

Po výstavě Petra Štecha bude knihovna hostit uměleckou knižní vazbu manželů Jana a Jarmily Sobotových a jejich synů.

„Jedná se o první společnou výstavu uměleckých knižních vazeb a objektů rodiny Sobotových v Lokti. Vernisáž výstavy se uskuteční 23. srpna v 17 hodin a zahájí tak zároveň letošní již 14. Loketský plenér,“ doplnila Martina Rišková. Vernisáž doprovodí populární funnygrassová kapela Hary Phill Band s Daliborem Nesnídalem a komentovaná prohlídka s autory.

Do loketské knihovny se i nadále mohou lidé vydat na stálou expozici umělecké knižní vazby a ve čtvrtek 19. srpna se také s celou rodinou zúčastnit Dne stolních her, který začíná od 14 hodin. Více informací na www.mkloket.cz.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – karlovarský kraj



Autor:


  • Lenka Kohlrussová

485

Knihy jako umělecká díla

aktualizace: 2. listopad 2010

Knihy jako umělecká díla

 
Expozice umělecké knižní vazby v Lokti, která dnes patří pod Městskou knihovnu v Lokti, oslaví příští rok desáté výročí své existence. Za tu dobu již několikrát změnila podobu, umístění i svého správce. Co se však nemění, je jedinečná sbírka poctivého knihařského řemesla, které si stále nachází nové nadšené obdivovatele. V Lokti je navíc tradice knihařství i nadále živá, bydlí tu a pracuje jedna z nejvýznamnějších českých knihařských rodin – Sobotovi.
Knihařský rod Sobotových
 
Zakladatelem rodinné tradice je Jan Bohuslav Sobota, který se vyučil u knihaře Karla Ši­lin­ge­ra v Plzni a současně absolvoval Školu uměleckých řemesel v Praze. Od roku 1979 mu nále­ží tituly Meister der Einbandkunst, Mistr uměleckého řemesla a Mistr knihařského řemesla v oborech Umělecká knižní vazba a Restaurování. Po svém odchodu do USA působil jako ředitel konzervátorské laboratoře a knihařské­ho ateliéru v Bridwellově knihovně na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu ve státě Texas. Do Čech se natrvalo vrátil v roce 1997 a nyní pracuje s manželkou Jarmilou ve společném ateliéru v Lokti.
Pravidelně publikuje v odborném knihařském, restaurátorském a konzervátorském tisku, čímž se významně zasloužil o rozšíření věhlasu českého knihařského řemesla v zahraničí. Je jedním ze zakládajících členů Společenstva českých knihařů, nyní opět také jejich předsedou. Vedle umělecké knižní vazby se věnuje především restaurování a konzervování písemných památek. Jeho práce jsou zastoupeny v desítkách veřejných i soukromých sbírek.
Od sedmdesátých let je J. Sobota jedním z průkopníků nových směrů v umělecké knižní vazbě definovaných Phillipem Smithem v kni­ze New Directions in Bookbinding. Svým osobitým přístupem k tvorbě knižních skulptur a knižních objektů (například kazetové vazby) se mu podařilo prosadit se i v evropském a světovém měřítku, kde je dnes zřejmě nejznámějším českým uměleckým knihařem. Výsledkem jeho experimentů s technologickou složkou vazby je např. vazba se zdvojenými nebo ztrojenými deskami.
Není divu, že ke knihařskému řemeslu přivedl i svou manželku Jarmilu Jelenu Sobotovou, původně profesorku psychologie. Kromě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vystudovala také Institut of Art v Clevelandu (Ohio), C. College v Planu (Texas) a Obor umě­leckého knihařství u Jana Soboty v Ohiu (School of Bookbinding and Restoration, Ohio).
Také ona získala titul Mistr knihařského řemesla, a to v oborech Umělecká knižní vazba a Dekorativní papíry. Organizovala meziná­rod­ní výstavy umělecké knižní vazby a byla často zvána jako vyučující na semináře v USA a ČR. Dnes pořádá spolu s Janem knihařské kurzy pro odbornou veřejnost.
V rodinné tradici pokračuje také syn Radek Sobota, který v Lokti pracuje v Uměleckém knihařství a galerii U Sobotů. Je rovněž členem Společenstva českých knihařů a pravidelně se zúčastňuje uměleckých soutěží (např. Trienále umělecké knižní vazby). 

 

Knihařská dílna
 
Muzeum knižní vazby v Lokti
 
Svou činnost směřující k propagaci českého knihařského umění manželé Sobotovi beze­spo­ru završili založením Muzea knižní vazby v Lokti, které v roce 2001 vzniklo díky podpoře tehdejšího vedení města.
Expozice je tvořena čtyřmi částmi: Knižní vazba v proměnách věků, kam patří obrazové panely a zrestaurované historické vazby z obdo­bí od 17. do počátku 20. století, Zpět do pověstí aneb Bylo nebylo, kde se můžeme nechat unést fantazií našich knihařů, dále stěžejní část expozice Knižní vazby 20. a 21. století představující práci předních českých i zahraničních knihařů tohoto období a v neposlední řadě plně vybavená Knihařská dílna se stroji a nářadím z přelomu 19. a 20. století.
Většina exponátů od českých a posléze i zahraničních knihařů byla získána formou daru. Expozice se tak může pyšnit ukázkami vazeb knihařů takových jmen, jako je Jindřich Svobo­da, Ludvík Bradáč, Jaroslav Doležal nebo Jiří Faltus, ze současných rodina Hodných z Týna nad Vltavou, Anna a Josef Juhovi, Eliška Čabalová, Ladislav Haňka nebo Klára Voctářová.
 
Historie muzea
 
Budova
 radnice
 
Původní muzeum bylo sestaveno na míru prostorám Černé věže v dolní části loketského náměstí. Tato budova se však záhy ukázala být nevhodnou jak pro knižní exponáty (vlhkost), tak i pro méně pohyblivé návštěvníky (příliš mnoho schodů). O dva roky později se tedy celá expozice přestěhovala do lépe přístupných prostor galerie v přízemí loketské radnice.
Poté uplynulo několik let, kdy bylo muzeum otevřeno jen v hlavní turistické sezóně a také ho po určitý čas spravoval Hrad Loket. V podstatě však jen existovalo, ale nežilo. Když už hrozilo, že dojde k nejhoršímu a exponáty skon­čí ve skladu, přijali loketští zastupitelé návrh přestěhovat Městskou knihovnu ze stísněného gotického domu na Tyršově náměstí do podstatně velkorysejšího (413 m²) přízemí raně barokní radnice na Náměstí T. G. Masaryka a zároveň pod její správu převést muzeum jako Expozici umělecké knižní vazby. Nezbyt­ná byla rozsáhlá přestavba celého prostoru tak, aby vyhovoval potřebám knihovny a rovněž poskytoval důstojné zázemí pro expozici.
Celkové stavební náklady činily 8 800 000 Kč a vybavení interiéru pohltilo další 2 358 000 Kč. Zhruba čtvrtinu této částky se městu podařilo získat z dotace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Stěhování knihovny je jistě noční mů­-rou každého knihovníka a i v tomto případě (t. č. 14 600 svazků) se jednalo o záležitost náročnou. Stěhovalo se déle než měsíc a knihovna byla slavnostně otevřena 1. 8. 2008.
 
Interiér knihovny
 
Nový provoz v knihovně 
 
Pro knihovnu přinesl nový provoz několik změn. Především bylo nutné navýšit otevírací dobu ze čtyř dnů v týdnu na šest. Znamenalo to tedy zpřístupnit expozici i celou knihovnu nejen turistům, ale také uživatelům knihovny. Nové oddělení si vyžádalo i odpovídající personální zajištění – počet pracovníků této instituce byl zvýšen na tři, což je při 550 čtenářích a šestidenním provozu včetně všech víkendů ne­zbytné. Víkendový provoz však knihov­­ně prospívá a otevírá možnosti pro nové zajímavé akce (např. herní klub). Celý prostor je otevřen turistům a návštěvníkům Lokte, stejně jako registrovaným uživatelům. Všichni mají možnost zdarma využít čítárnu novin a ča­so­­pi­sů, přístup na internet a wi-fi a v neposlední řadě se mohou účastnit akcí pořádaných knihov­n­ou.
Mezi ty hojně navštěvované patří v poslední době zejména výstavy a vernisáže dočasných výstav v Expozici umělecké knižní vazby. Snažíme se našim návštěvníkům představovat současné české knihaře, studenty umění a designu se zaměřením na knižní kulturu, ilustrátory, a další umělce se vztahem ke knihám.
 
Výstavy
 
Letošní rok zahájili výstavou svých klauzurních prací studenti 2. ročníku Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedry Vizuální komunikace. Originální díla vznikla na zadané téma: ohlédnout se, zhodnotit sebe i vnější svět, reflektovat včerejšek, stejně jako uplynulých dvacet let či celý svůj život.
 
Výstavy jsou nedílnou součástí činnosti knihovny
 
Na ně navázala naše nejvýznamnější letošní akce – putovní výstava Národní knihovny ČR Půvaby a tajemství klementinských rukopisů 13. a 14. století. Až do 20. června měla veřej­nost jedinečnou možnost zhlédnout o­prav­dové perly z klementinských trezorů. Jedná se o umělecké kopie vzácných rukopisných památek – Sedlecký antifonář, Pasionál Abatyše Kunhuty, Pontifikál Reginaulda z Ba­ru, Velislavovu bibli a pařížský zlomek latinského překladu a české verze Dalimilovy kroniky. Slavnostní vernisáž proběhla v úterý 27. 4. 2010 za účasti představitelů Národní knihovny ČR a města Lokte.
Pro letní měsíce byla připravena výstava objek­tů z keramiky, kovu a dřeva výtvarníka Petra Štecha s názvem Nová souprava na o­p­ra­­vu duší, která trvala od 23. 6. do 25. 7. 2010.
Závěr prázdnin tradičně patří Karlovarské oblasti Unie výtvarných umělců (KO UVU), která letos pořádá již 14. ročník Loketského plenéru. KO UVU je spolek, který v současné době sdružuje přes 40 profesionálních výtvarníků Karlovarského kraje. Organizuje výtvarné díl­ny, výstavy, výměnné pobyty, kulturní festivaly a další akce. Plenér bude slavnostně zahájen v atriu Městské knihovny v Lokti v pondělí 23. 8. 2010 vernisáží výstavy knižních vazeb rodiny Sobotových. Tato událost je výjimečná tím, že v Lokti dosud neproběhla samostatná výstava Jana ani Jarmily Sobotových. Návštěvníci se mohou těšit na prohlídku komentovanou samotnými autory.
Týden knihoven bude letos věnovaný Franzi Kafkovi. Velkolepou přehlídku bibliofilií a prvo­republikových vydání jeho knih sestavil karlovarský antikvář a sběratel Jiří Holub. Pro fanoušky F. Kafky bude připravena přednáška o spisovateli a promítání filmů na motivy Kafkových knih.
V listopadu k nám zavítá malířka, ilustrátorka a spisovatelka Vítězsla­va Klimtová se svou Potulnou pohádkovou zemí. Její strašidla a pohádkové bytosti určitě sklidí velký úspěch nejen u dětí.
 
Výhled do budoucna
 
I nadále budeme pokračovat v galerijní činnosti, své práce u nás v příštím roce představí např. kadaňská knihařka Jana Přibíková, která při té příležitosti předvede i své umění v oboru dekorativních papírů, a studenti Ateliéru tvorby písma a typografie VŠUP Praha. V létě se mohou návštěvníci těšit na výstavu starých loketských kronik, které zapůjčí Státní okresní archiv Sokolov.
Jak už to tak u knihoven bývá, náš rozpočet je velmi napjatý a na naši pestrou činnost se snažíme získávat prostředky rovněž z dotačních programů a od sponzorů. Rádi bychom se také v budoucnu více věnovali akvizici exponátů prostřednictvím aukcí a nákupem v antikvariátech. Cíl zakladatelů expozice, Jana a Jar­mily Sobotových, vlastnit alespoň jednu knižní vazbu od všech významných českých knihařů uplynulého století, totiž zatím není ani zdaleka naplněn.
Foto archiv knihovny
 

Autor:

 
 
482
TOPlist